|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aktualizováno 07.02.2006
|
Historie obce Staré jednotky, měna Míry délkové (staročeské):
Míry délkové (vídeńské - dekretem Marie Terezie 14.4.1763):
Míry plošné (staročeské):
Míry plošné (vídeňské - dekretem Marie Terezie 14.4.1763):
Objemové míry: Míry sutého obilí (zrní), Čechy do roku 1764:
Duté míry na tekutiny, Čechy do roku 1764:
Hmotnost, Čechy:
PŘEHLED MĚNY V ČECHÁCH: Boleslav I. kolem roku 950 raženy první české denáry (stříbrné) Břetislav I. kolem roku 1050 raženy denáry (stříbrné) - z 1hřivny stříbra (210g) raženo 200 denárů Vladislav I. - denáry (stříbrné) Přemysl Otakar I. roku 1210 razil jednostranně ražené denáry - brakteáty (stříbrné) Václav II. kolem roku 1300 razí pražské groše (stříbrné) na základě rozkvětu stříbrných dolů v Kutné Hoře - z 1 pražské hřivny (253,17g) raženo 64 grošů,1 groš se dělil na 12 parvů, haléřů (malých denárů) Jan Lucemburský dále razí částečně znehodnocené pražské groše 70 - 84,5 grošů z 1pražské hřivny a první českou zlatou minci (dukát, český zlatý) dle vzoru lombardské zlaté mince florénu, poměr: 1 dukát = 16 pražských grošů, 4 dukáty = 1 hřivna stříbra, dukáty razili také Karel IV., Václav IV., Vladislav II., Ferdinand I., Maxmilián, poslední české dukáty razila Marie Terezie v Praze, v Čechách zdomácněl i rýnský zlatý, ražený poprvé 1386, jeho hodnota byla vždy nižší vůči českému zlatému, až do roku 1918 byl v oběhu také říšský zlatý Václav IV. roku 1384 začíná razit tzv. denáry ''černé'', zvané peníze, počítalo se jich 7 na jeden groš a nové haléře, kterých se počítalo 14 na 1 groš V husitské období se groše nerazily, náhradou se dostávají do oběhu ve značné míře míšeňské groše ze sousedního Saska Jiří z Poděbrad dal v roce 1469 razit nový český groš a stanovil poměr: 1 kopa českých grošů = 2 kopy grošů míšeňských, do 1 groše počítalo se 7 penízů bílých nebo 14 haléřů (malých peněz), stanoven poměr mezi zlatými mincemi 1 uherský zlatý = 24 grošů, 1 rýnský zlatý = 18 grošů. Od roku 1520 se v Jáchymově začaly razit tzv. tolské groše, později zvané tolary, z 1 hřivny stříbra (233,8g) se razilo 8 tolarů, razily se také půl a čtvrt tolary, v písemnostech finančního rázu se nadále počítá na kopy grošů, název tolar je z německého Joachims - thaler, později pouze Thaler, z toho tolar i dolar, 1 tolar platil za 30 grošů bílých po 7 penězích Ferdinand I. zavedl v Čechách v roce 1561 krejcarovou měnu jako ekvivalent německého Guldenu: 1 zlatník - stříbrná mince hodnoty rýnského zlatého. 1 zlatník = 24,4g = 60 krejcarů, 1 rýnský zlatý = 75 krejcarů. Zlatník měl nahradit tolar, na protest českých stavů r. 1573 došlo však k zastavení ražby zlatníků ale zůstaly v platnosti, roku 1620 sněmem ustanoven poměr: 1 zlatý rýnský = 2 kopy míšeňských grošů + 10 krejcarů (což je 150 krejcarů) a 1 tolar = 2 kopy míšeńských grošů tj. 140 krejcarů Za obnovené vlády Ferdinanda II. došlo roku 1623 vyhlášen státní bankrot, tzv. kalada, snížení hodnoty mincí o 90%: 1 tolar = 20 krejcarů, 1 zlatník = 10 krejcarů, kopa krejcarů klesla na 6 krejcarů. Roku 1624 došlo ke zrušení české hřivny a zavedení vídeňské hřivny o hmotnosti 280,0668g z té se razilo 9,75 tolaru. Podle sněmovního usnesení z roku 1627 platilo: 1 tolar široký = 90 krejcarů = 1,5 rýnského zlatého, 1 kopa míšeňských grošů = 70 krejcarů = 1 zlatý rýnský+10 krejcarů, 1 kopa českých grošů = 140 krejcarů = 2 zlaté rýnské+20 krejcarů. Postupným znehodnocováním měny se později platilo: roku 1667-1676: 1 tolar = 96 krejcarů, roku 1686: 1 tolar = 105 krejcarů, roku 1690: 1 tolar = 108 krejcarů, roku 1692: 1 tolar = 120 krejcarů = 2 zlaté rýnské. V důsledku nadprodukce zlata v polovině 18. století došlo za vlády Marie Terezie roku 1750 k měnové reformě. Z nově zavedené kolínské hřivny 233,8g bylo raženo 10 dvouzlatníků čili tolarů nebo 20 stříbrných zlatníků - zlatých. Protože k reformě přistoupily všechny německé státy Bavorsko, Prusko, Bádensko začala se nová měna nazývat měnou konvenční (zlatníkovou). I v nové měně platilo 1 tolar = 2 zlaté = 120 krejcarů, 1 groš = 3 krejcary, 20 grošů = 1 zlatý konvenční měny. Vyskytuje se i nová měděná mince grešle = 1/8 krejcaru. Kopa se i nadále počítala 70 krejcarů, 1 dukát za 190 krejcarů. Tolary ražené s poprsím Marie Terezie si získaly značnou oblibu, tzv. Levantinské tolary s rokem 1780 se razí ve vídeňské mincovně dodnes V roce 1762 se objevují první papírové peníze - bankocetle v hodnotách 5, 10 25, 50 a 100 zlatých. Dvojkolejnost měny papírové a stříbrné byla ukončena v roce 1816, kdy platilo 100 zlatých stříbrné měny = 250 zlatých papírové měny. Po bouřlivém roce 1848 nastal nedostatek kovových platidel a po několika nezdařených pokusech obohatit trh drobnou mincí byla provedena 19.9.1857 nová měnová reforma a došlo k zavedení rakouské měny (osterreichische Wahrung = o. w.) tzv. měny zlatkové. Z celní libry o váze 500g se razilo 45 zlatých, které se však dělily na 100 krejcarů. Při přepočtu do staré měny se počítalo 100 zl.k.m. : 105 zl.r.č.
Zvýšená světová těžba stříbra od roku 1870 měla za následek přijetí zákonů 2.8.1892, jimiž byla zavedena korunová měna na zlatém podkladě. Místo stříbrného zlatého se stala měnovou jednotkou koruna, dělící se na 100 haléřů. Vnitřní obsah zlata byl stanoven na 0,3280 g ryzího zlata. Koruna byla ražena v hodnotách zlaté mince 10, 20 a 100 korun. Stříbrné mince v hodnotách 1, 2 a 5 korun. Po přepočítání staré rakouské měny platilo: 1 zl. r. č = 2K. Rakouská korunová měna u nás platila až do roku 1918. Dne 10.4.1919 byla zavedena koruna česká. 1 Kč měla vnitřní obsah zlata 0,04458g. Seznam
panovníků na našem území v jejichž jméně byly vydávány
mince: Kliknutím na obrázek lze dokument zobrazit nebo stáhnout ve větším rozlišení ! <<Úvod strana>> <<Historie obce>> <<Události>> <<Grunt N.C.1>> Optimalizováno pro 800x600 a vyšší, True color, MS IE 6.0
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
