|
|
|||||||||||||||||||||||||
Aktualizováno 02.06.2004
|
Historie obce Zemské desky Zemské desky jsou nejcennější historické prameny České republiky. Počátky desk zemských v Čechách spadají do let 1260-1278. Byly úzce spjaty s činností zemského soudu, původně pomocné písemné záznamy notáře zemského či písaře zemského soudu do kterých se zapisovaly půhony čili citace, to jest obeslání stran, nálezy a další procesní úkony. Desky zemské však podlehly 2.6.1541 velkému požáru, který zachvátil větší část Malé Strany, Hradčen i hradu. Ohně zůstaly ušetřeny pouze desky dvorské, desky soudu komorního a královská privilegia, z desk zemských pouze půhonný kvatern z let 1316-1324. Desky zemské byly vedeny v tzv. kvaternech (tenkrát pergamenových). Původně písař zapisoval vklady na složky listin do kterých byly postupně vpisovány další zápisy a tyto složky po čtyřech arších čili dvojlistech byly po popsání svázány v knihu s koženými deskami a proto jsou nazývány kvaterny. Kvaterny jsou nestejné velikosti. Od roku 1541 jsou pak nové zápisy prováděny pravidelně. Samostatná činnost deskového úřadu byla ukončena dvorským dekretem Josefa II. ze dne 14.8.1783 a přenesena na nový zemský soud. Desky zemské se staly správními knihami zemského soudu. Po roce 1851 v důsledku změn v roce 1848 (likvidace feudálních vztahů, zrušení poddanství) přestaly desky zemské existovat a po roce 1874 je nahradily pozemkové knihy příslušných katastrálních obcí, vedených u okresních soudů. Zápisy do zemských desek byly prováděny v předhusitské době v jazyce latinském od husitských dob začaly přibývat zápisy české a od roku 1495 měly být všechny zápisy výhradně české teprve od roku 1627 bylo možno vkládati a zapisovati také v německém jazyce. Kvaternů zemských je celkem 1714, z toho větších desk je 1397, menších 254 a stavovských 63. Najdeme v nich trhové zápisy, poručenství a kšafty, svatební smlouvy, hlášení k dědictví, majestáty, královské konsensy k trhům, kvitance, zápisy dluhů, půhony, obeslání a žaloby, dílčí cedule, výpovědi aj. ale naleznou se tu také výčty vesnic šlechticova panství s podrobnými popisy zámků, kostelů, far, hospodářských budov a často i velmi obsáhlé soupisy poddaných takže zemské desky nejsou pouze zdrojem údajů o české šlechtě a jejích rodových výsad a pozemkového vlastnictví. V deskách zemských nalezneme také patrně první dochovalou písemnou zmínkou o vesnici Rymani za vlády Rudolfa II. (1575-1612) konkrétně v deskách zemských velkých DZV 93 D14, zápis je z roku 1603! Jak je zřejmé Rymaně měla ještě v 1. polovině 17. století jméno Římaně=Římanova, jak je uvedeno v tomto zápisu: "uvázati se v zámek dobrzisky, městečko Dobrzisz .... v ves Chauzawu, v ves Rzimanij", ale toto jméno se depalatalizací změnilo již v polovině 17. století v Rymaně. Starobylá jeho přípona svědčí o tom, že toto jméno vzniklo nejpozději v 15. století, kdy byla ta odvozovací přípona ještě živá a každý ji rozuměl. Originál zápisu z roku 1603 (v pondělí po svatém Lukáši): Kliknutím na obrázek lze dokument zobrazit nebo stáhnout ve větším rozlišení ! Další písemnou zmínkou o vesnici Rymani, nalezneme v deskách zemských velkých DZV 93 L19, zápis je tentokrát z roku 1606: "městečko Dobrzisz a vesnice .... Nowa, Rzimanie, Senecžnicze, Dušníky,...". Rymaně je zde uvedena také pod jménem Římaně. Originál zápisu z roku 1606: Kliknutím na obrázek lze dokument zobrazit nebo stáhnout ve větším rozlišení ! <<Úvod strana>> <<Historie obce>> <<Události>> <<Grunt N.C.1>> Optimalizováno pro 800x600 a vyšší, True color, MS IE 6.0
|